2. organické látky
2. ORGANICKÉ LÁTKY
- skládají se z řetězců atomů uhlíku
- nejjednodušší org. l. - UHLOVODÍKY --> H, C
- složitější org. l. - DERIVÁTY UHLOVODÍKŮ --> C, H, O, N, P, , S
- složitost molekul:
a) nízkomolekulární - jednoduché cukry, aminokyseliny, ...
b) makromolekulární - polysacharidy, bílkoviny, ...
- sacharidy (cukry), lipidy (tuky), proteiny (bílkoviny), nukleové kyseliny, enzymy, hormony, vitamíny, ....
A. CUKRY (sacharidy)
- sloučeniny vodíku, uhlíku a kyslíku
- vznikají v zelených rostlinách při fotosyntéze
- okamžitý zdroj energie, důležité zásobní látky, stavební látky
PODLE SLOŽITOSTI MOLEKUL:
1. monosacharidy
- skládají se z 1 molekuly
- glukoza (hrozný cukr), fruktoza (ovocný cukr), galaktoza (součást mléč. cukru), riboza, deoyriboza (součást nukleo. kyselin)
2. disacharidy
- skládají se ze 2 molkul, spojeny GLYKOSIDOVOU VAZBOU
- sacharoza (řepný cukr), maltoza (sladový cukr), laktoza (mléčný cukr)
3. polysacharidy
- skládají se z většího počtu molekul
a) zásobní --> škrob, glykogen
b) stavební --> celuloza, mannan, chitin (s proteiny, CaCO3) --> součást krunýřů
B. TUKY (lipidy)
--> HYDROFOBNÍ (neslučitelné s vodou)
- z chem. hlediska ESTERY (mastné kys. + alkohol) - GLYCEROL
- ochranná fce, význam při termoregulaci, zdroj energie, zásobní látky, stavební látky
PODLE STAVBY:
1. jednoduché --> tuky, vosky
2. složené --> fosfolipidy, glykolipidy
tuky - zdrojem enrgie, ochranná fce (podkožní tuk, olej)
vosky - ochranná fce (včelí vosk, voskovka, lanolín, vorvaňovina)
FOSFOLIPIDY
- ve své molekule k. fosforečnou + dusík
- stavebí fce, podílí se na membránových strukturách v buňce
GLYKOLIPIDY
- ve své molekule navíc cukernou složku
- obsahují jiný typ alkoholu --> SFINGOSIN
- stavební fce, různé membránové struktury
IZOPREOIDNÍ LIPIDY
- sam. skupina lipidů
- rozpustnost v organických rozpouštědlech
1. STEROIDY:
a) steroly --> cholesterol
b) žluč. kyseliny --> k. cholová
c) steroidní hormony --> testosteron, progesteron
2. KAROTENOIDY
a) karoteny --> betakaroten
b) xantofyly
= stavební fce (cholesterol), regulační účinky (hormony)
C. BÍLKOVINY (proteiny)
- makromolekulární l.
- AMINOKYSELINY --> základ. staveb. jednotka - 10 - 1000 aminokyselin
- PEPTIDOVÁ VAZBA - spojení bílkovin
- počet, pořadí, druh MINOKYSELIN závisí na vlastnosti bílkoviny
- v živ. org. - 20 druhů AMINOKYSELIN
- pořadí AMINOKYSELIN v bílkovině je dáno genetickým kodem
- PEPTIDOVÁ VAZBA MEZI KARBOXYLOVOU SKUPINOU JEDNÉ AMINOKYSELINY A AMINOVOU SKUPINOU DRUHÉ AMINOKYSELINY:
- důležité staveb. l.. podílejí se nejen na stavbě i na strukturách, některé působí jako enzymy nebo-li biokatylyzátory, mají regulační účinnky, některé jsou hormony
- obranné pochody (imunoglobuliny), některé mají schopnost rozvádět určité l. po těle (HEMOGLOBIN), některé se účastní pochodů, které podmiňují vznik dědičných znaků
ROZDĚLENÍ BÍLKOVIN:
a) tvar
- globulární --> klubíčkovitý
- fibrilární --> vláknitý
b) rozpustnost
- rozpustné --> tvoří kaloidní roztok
- nerozpustné --> součástí pojivových struktur
c) stavba
- jednoduché --> z AMINOKYSELIN (př. HISTONY, ALBUMINY, GLOBULINY)
- složené --> AMINOKYSELINA + nebílkovinná složka
- nukleoproteiny - nukleová k., v jádře
- chromoproteiny - barevná složka (př. HEMOGLOBIN, MYOGLOBIN - ve svalech)
- glykoproteiny - cukernná složka, membránové struktury, krevní plazma
- lipoproteiny - staveb. l., membrán. struktury, v krvi - krevní plazma
D. NUKLEOVÉ KYSELINY
- makromolekulární l.
- s bílkovinami tvoří nejdůležitější látky v těle
- nositelky gen. informací (DNA)
- umístěny v jádře, mohou být součástí buněčné organely (mitochondrie)
- základní stavební jednotkou je NUKLEOTID:
--> je ze 3 složek:
1. DUSÍKATÁ BÁZE
- PURINOVÁ --> adenin, guanin
- PYRIMIDINOVÁ --> tymin, cytozin, uracil
2. CUKERNÁ SLOŽKA
- RIBOZA
- DEOXYRIBOZA
3. K. FOSFOREČNÁ - H3PO4
--> podle typu dusíkatých bází nukleotid a podle typu cukerné složky rozlišujeme 2 druhy NK:
1. DEOXYRIBONUKLEOVÁ K. = DNA
- obsahují deoxyribozu, k. fosforečnou, báze (adenin, tymin, guanin, cytosin)
2. RIBONUKLEOVÁ K = RNA
- obsahují ribozu, H3PO4, báze (adenin, uracil, guanin, cytosin)
DNA
- nachází se v jádře buněk, mitochondrií a plastydech
- nositelkou gen. informací
- velký význam pro tvorbu (SYNTÉZU) bílkovin
- význam při reprodukci živ. virů
RNA
- nachází se v jadérku, v cytoplazmě, na ribozomech
- význam při syntéze bílkovin, při reprodukci rostl. virů
- na NK (RNA, DNA) rozlišujeme primární a sekundární strukturu
a) primární
- je dána pořadím NUKLEOTIDŮ v polynukletydovém řetězci
- každý druh organismu má své pořadí nukleotidů (zakodovány veškeré gen. info.)
b) sekundární
- tvar molekuly NK
- DNA má tvar pravotočivé dvoušroubovice (tvořena dvěma polynukleotydovými řetězci --> obě vlákna jsou mezi sebou spojeny pomocí vodíkových můstků (vazeb) --> vznikají pouze a jenom mezi párovými dusíkatými bázemi (DNA = A - T, C- G, T- A, G - C)
- RNA má tvar jednoduché šroubovice (1 polynukleotydový řetězec)
SYNTÉZA NK:
1. TVORBA DNA
= REPLIKACE (zdvojení) probíhá v jádře buněk při dělení buňky
ENZYMY: DNA - POLYMERÁZA
1. - DNA se rozplete na 2 řetězce
2. - na principu párování dusíkatých bází si vytvoří řetězec chybějící
2. TVORBA RNA
= TRANSPIRACE
- pochod, při kterém vzniká mRNA (mediátorová RNA)
- dochází k přepisu gen. info. ze struktury DNA do struktury mRNA, která tímto vzniká
- probíhá v jádře buněk
- MEZI RNA ROZLIŠUJEME 3 DRUHY:
1. MEDIÁTOROVÁ RNA = m-RNA
2. TRANSFÉROVÁ RNA = t-RNA
- zajišťuje přenos amynokyselin
3. RIBOZOMÁLNÍ RNA = r-RNA
= RNA + DNA = účast syntézy bílkovin (na ribozomech)
- řídícím vzorem - matricí je DNA v jádře
E. ENZYMY (biokatalyzátory)
- odpovídají za průběh biochem. reakcí, umožňují, aby chem. reakce proběhla --> urychlit a zpomalit biochem. reakce, řídí přeměnu a výměnu látek v enrgii v živ. org.)
- látky bílkovinné povahy
-.skládají se z bílkovinné složky - APOENZYMY a nebílkovinné složky - KOENZYN (vitamíny)
- řídí průběh biochem. reakce
F. VITAMÍNY
- vyskytují se v organismu v malém množství, většina vitamínů vzniká v rostlinách, živ. org. je musí přijímat buď, jako hotové, nebo ve formě PROVITAMÍNU
ROZDĚLENÍ:
a) vitamíny rozpustné v tucích - A, D, E, K
b) vitamíny rozpustné ve vodě - řady B, C; H (biotin)
- zvyšují obranyschopnost organismu, růst a vývoj org., rozmnožování org.
HYPOVITAMINOZA - nedostatek vitamínů v těle
HYPERVITAMINOZA - nadbytek vitamínů v těle
AVITAMINOZA - úplná nedostatek vitamínů v těle
G. HORMONY
- látky důležité nejvíce pro živ. org. (ENDOKRINNÍ ŽL. = vznik v žlazách s vnitřn sekrecí), vyměšují se do krve --> do jednotlivých orgánů
- vliv na vývoj, růst org., rozmnožování, přeměna l.
- nadřazené postavení ma HYPOFÝZA (podvěsek mozkový) -->přes ni ji řídí
EPIFÝZA (šišinka)
štítná žláza
příštitná tělíska
TYMUS (brzlík)
slinivka břišní
nadledvinky
pohlavní žlázy