BIOLOGIE

 B. ROSTLINNÁ BUŇKA

1. BUNĚČNÁ STĚNA

§       neživá součást rostlinné buňky

§       charakteristická pro všechny buňky rostlinné

§        existenční výjimky à,,NAHÉ BUŇKY‘‘ – nemají buněčnou stěnu (např. vaječná buňka, rejdivé výtrusy)

§        přiléhá na CM

STAVBA:

·         podílejí se celulózové mikrofibrily a AMORFNÍ HMOTY (hemicelulózy, pektiny, bílkoviny)

·         mladé rostoucí rostlinné buňky si vytvářejí   PRIMÁRNÍ BUNĚČNOU STĚNUàpružná, tvořená sítí MIKROFIBRIL

1. PRIMÁRNÍ BUNĚČNÁ STĚNA

·         může růst do plochy

·         mezi existující mikrofibrily rostou další

·         u rostoucích buněk

2. SEKUNDÁRNÍ BUNĚČNÁ STĚNA

·         u nerostoucích buněk

·         mikrofibily uspořádány do svazků

·         roste jen tloustnutím à neustále si přidávají další a další vrstvy

·         silná sekundární stěna => KAMENNÉ BUŇKY = SKLEREIDY

§       RB si sama vytváří buněčnou stěnu à vzniká jako výsledek metabolické aktivity

§       mezi sousedními buňkami, kde se dotýkají se nazývá STŘEDNÍ LAMELA

·  obsahuje tmel, zadržují soudržnost mezi buňkami

§ P  PLAZMODESMY

·         kanálky o průměru 60 mm, jimi prochází cytoplazma i ER

·         jejich prostřednictvím se uskutečňuje vzájemná výměna látek a komunikace mezi jednotlivými buňkami

·         ztenčeniny à tečky – nachází se v místech s větší hustotou plazmodesmů

·         póry – obdoba plazmodermu u nižších eukaryot

·         symplast à protoplazmatický celek

·         apoplast – od něho jsou buněčné stěny a mezibuněčné prostory

§ u  vývojově vyšších rostlin se do buněčné stěny mohou ukládat:

 ANORGANICKÉ LÁTKY => INKRUSTACE (CaCO₃)

 ORGANICKÉ LÁTKY => IMPREGNACE (např. ukládání ligninu à lignifikace = dřevnatění; suberinu à suberinizace = korkovatění)

§  vně (hutín àhutinizace à hutikola )

           (málo propustná pro H₂O a plyny, má ochranný charakter)

FUNKCE:

·       udává buňce tvar

·       zajišťuje buňce pevnost

·       plně propustná => PERMEABILNÍ

2. PLAZMATICKÁ MEMBRÁNA

§  stavba i funkce viz. ŽB

3. CYTOPLAZMA

§       viz. ŽB

4. JÁDRO, JADÉRKO

§  viz. ŽB

5. ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM

 § stavba i funkce stejná jako u ŽB + u RB se podílí na stavbě buněčných stěn

§      prostupuje plazmodesmem do sousedních buněk

6. RIBOZOMY

§ v  Viz. ŽB

7. MITOCHONDRIE

§        viz. ŽB

8. GOLGIHO APARÁT

§        viz. ŽB

§ v   RB se diktyozomy vyskytují jednotlivě v různých částech cytoplazmy

§  v áčky odškrcené z GA se podílí na vzniku  buněčné stěny svým obsahem

§ t    tvoří přepážku před dělícími se buňkami buněčnou destičkou, z nichž se dále vyvíjí střední lamela

9. PLASTIDY

 § semiautonomní organely (jako mitochondrie)

§       charakteristické pro buňky zelených rostlin

ROZDĚLENÍ:

A.    bezbarvé = LEUKOPLASTY

ð  v heterotrofních pletivech (kořen, oddenek)

ð  ztratily schopnost fotosyntézy a slouží k ukládání zásobních látek –  AMYLOPLASTY - škrob, škrobové zrno

PROTEINOPLSTY – bílkoviny,

ELAIOPLASTY -  tuky

B.      barevné  - s různými pigmenty

1)      FOTOSYNTETICKY AKTIVNÍ:

·         chloroplasty

ð  zelené, v buňkách zelených řas a rostlin

ð  obsahují chlorofyl

·         rodoplasty

ð  červené, v buňkách ruduch

ð  obsahují červené barvivo – fykoerytrin a modrý fykocyanin

·         fenoplasty

ð  hnědé, v buňkách hnědých řas , obsahují vedle chlorofylů také hnědý fukoxantin

2)      FOTOSYNTETICKY NEAKTIVNÍ:

·         chromoplasty

ð  s pigmenty barvy žluté, oranžové a červené

ð  buňky – květin, plodů, kořenů

ð  vznikají také z chloroplastů rozkladem chlorofylu (žloutnutí listů)

10. CHLOROPLASTY

STAVBA:

§  čočkovitý tvar

§  na povrchu dvojitá membrána

§       vnější je hladká, z vnitřní se vchlipováním a odškrcováním tvoří ploché měchýšky =>

=> TYLAKOIDY => jejich navrstvení => GRANA

§  hmota uvnitř chloroplastu => MATRIX = STROMA – jsou zde plastidové DNA, RNA a ribozomy

§       při nedostatku světla => ETIOPLASTY – nejsou vytvořeny tylakoidy, ale jsou měchýšky odškrcené z vnitřní membrány => PROLAMERÁLÍ TĚLÍSKO

FUNKCE:

§ f   fotosyntéza

§       syntéza škrobu

§  energetický metabolismus

6CO₂ + 12H₂O à C₆H₁₂O₆ + 6O₂ + 6H₂O

·         pouze v buňkách rostlin a řas

·         obsahují zelené barvivo à chlorofyl

·         SPOLEČNÉ ZNAKY MITOCHONDRIÍ A CHLOROPLASTŮ:

ð  uzavřeny 2 biomembránami

ð  mají vlastní DNA a vlastní proteosyntetický aparát

ð  některé jejich bílkoviny kódovány v jádře a syntetizovány v cytoplazmě => obě organely jsou geneticky jen částečně samostatné => SEMIAUTONOMNÍ

11. CYTOSKELET

·        viz. ŽB

12. VAKUOLA

STAVBA:

§        viz. ŽB

§ u  RB se tvar a velikost vakuol mění během vývinu buňky

§ DĚLIVÉ BUŇKY – vakuoly drobné a početné

§  DOSPĚLÉ BUŇKY – často jediná vakuola buněk vyplňuje celou buňku, ostatní organely a cytoplazma zatlačeny k buněčné stěně

§  obklopeny 1 membránou => TONOPLAST

FUNKCE:

§  uskutečňuje se zde rozklad látek (místo lysozomů)

§   v buněčné šťáva uloženy zásobní látky – cuky, bílkoviny, lipidy

MEZIPRODUKTY METABOLISMU – krystaly šťavelanu vápenatého

LÁTKY TOXICKÉ PRO CYTOPLAZMU – alkaloidy, glykosidy,…

ENZYMY – fosfatázy, které štěpí bílkoviny, cukry, nukleové kyseliny

ANORGANICKÉ LÁTKY – různé ionty

§  zásobárnou vody pro buňku

à MLADÉ BUŇKY – více menších vakuol

à STARŠÍ BUŇKY – pumpuje přebytečnou vodu a chrání buňku před prasknutím

13. CYTOZOMY

 § viz. ŽB

§  PEROXIZOMY => oxidace za vzniku peroxidu vodíku, následně odbouráván

§  účastní se FOTORESPIRACE => dýchání na světle